Zámek byl postaven pravděpodobně ve druhé polovině 16. stol. v renesančním slohu. Po dobu 300 let ho obývali členové významného šlechtického rodu Skrbenských z Hříště a Šenova.
Z nich nejvýznamněji proslul Karel František Skrbenský, c.k. tajný rada a komoří, zemský hejtman a maršálek Knížectví Těšínského, stavitel chrámu Prozřetelnosti Boží.

Zámek byl tvořen rozsáhlou uzavřenou zděnou jednopatrovou budovou s 24 zámeckými komnatami, bohatou knihovnou a vzácnými obrazy. Od 60. let 19. století nebyl obýván, postupně chátral a k jeho zkáze přispěl mj. pobyt maďarského vojska v r. 1917. Od r. 1927 do 50. let 20. století byl postupně bourán. Z rozsáhlého zámeckého areálu zbyla pouze budova bývalého správce, pocházející zřejmě ze 17. století, nynější budova ZUŠ, která byla zřízena městem Šenov v září 1994. Na fasádě budovy jsou umístěna sgrafita akad. malíře V. Wünscheho.

Upoutá už z dálky zářící zdobenou fasádou. Znalci a milovníci umění ocení jeho slohovou čistotu, která jej řadí k architektonickým klenotům renesančního stavitelství na severní Moravě a ve Slezsku.

Sídlem majitelů vsi byla původně středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565?70. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit ? po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů ? kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.

Od začátku 17. století vlastnil zámek na tři století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba, překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou. Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce.

Kontakt: Szcyrk ul. Zamkowa 1, Tel.:( 33) 874 13 03, www.zameksuski.pl

Renesanční zámek v Suché Beskydské, magnátní rezidence postupných majitelů majetků Suských: Castiglione-Suskich, Komorowskich, Wielopolskich, Branickich i Tarnowskich. Byl často nazýván " Malým Wavelem" z důvodu podobnosti (zvláště nádvoří) s královským hradem v Krakově. Pravděpodobně na tom samém místě existoval dříve dřevěný dvůr Slupských, který podlehl požáru . Počátky Suského zámku jsou spojeny s osobou Kaspra Suského, který postavil (pravděpodobně v letech 1554-1580) na tom samém místě kamenný dvůr obranného charakteru. Jeho pozůstatky jsou nyní součástí později rozestavěného jižního křídla zámku. Je známý jeden z tehdejších architektů - Gregorius Kaczorowski, který byl zaměstnán při výstavbě zámku v roce 1580.

Larischův zámeček je skromné šlechtické sídlo ze začátku 19. století, empírový objekt bývalého zámku. Jádro budovy je o něco starší. V letech 1971-72 byla uskutečněna generální oprava celého areálu. Interiér byl přizpůsoben rekreačním účelům. V zámeckém areálu byly postaveny tenisové kurty a účelové zařízení pro vodní sporty.

Kontakt: Zywiec, ul. Zamkowa 2, Tel.: (033) 861 21 24, staryzamek@muzeum-zywiec.pl

Vybudování objektu je připisováno osvětimským knížatům nebo Mikołajowi Strzale h. Kotwicz ( 1.pol. 15. stol.). Nejstarší gotická podoba z 1. pol. 15. století sestávala z jediné obytné věže a dřevěných staveb obklopených zemním valem a mělkým příkopem. V době panování rodiny Komorovských prošel několika vážnými vizuálními změnami. Na konci patnáctého století se stal defenzivní pevností (čtyři obytné věže s nádvořím, opevnění se čtyřmi rohovými věžemi). Od ledna 2005 se stal Starý Zámek sídlem městského muzea v Żywci.